3.4.2022 – Didi poslala pozdravy a fotečky ze svého domova. Má se skvěle, ráda jezdí autem a vůbec si užívá všechno co může. Je moc hodná a ohromná šikulka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30.7.2016 –  Trpělivost, láska a spousta času …. dělá zázraky ….

Didi jsme si vyhlídli na internetu. Nejdřív jsme si zjišťovali informace, byli jsme upozorněni, že je velmi nekontaktní a vůbec zvyklá na lidi.Bylo jí něco mezi 7-10 měsíci a celý život byla uvázaná na řetězu někde u statku.Paní nám říkala, že to s ní bude hodně těžké a vůbec si nebyla jistá, jestli nám Didi svěřit.Když jsme si pro Didi přijeli, znovu nás paní upozorňovala, že to bude velmi náročné a těžké. Také nám řekla, že už se na Didi přijelo podívat několik zájemců, ale pak raději adoptovali přátelštějšího pejska.

Didi se strašně moc bála, nedůvěřovala, ale naštěstí ani náznak agrese. Odváželi jsme si jí šťastný, ale hodně nejistí co nás vlastně čeká a jak to zvládneme. S takovým psem jsme neměli žádné zkušenosti.Vůbec se nedalo předvídat jak bude Didi reagovat na nový domov, rodinu, prostor, volnost … Bydlíme v Praze na okraji, máme dům a zahradu. Připravili jsme boudu, ale i pelíšek doma, nakoupili mlsky…to kde bude Didy spát jsme chtěli nechat na ní.

Doma jsme Didi vyndali z auta a ta začala lítat kolem domu asi dvacetkrát dokola a pak zalezla za thuje a nevylezla až do druhého dne. Nemohli jsme jí tam odtud dostat. Musela jsem se k ní probojovat a vehnat jí příteli přímo do náruče a ten jí odnesl dovnitř domu.Tři měsíce jsme jí takhle vynášeli ven a dovnitř. Bála se sama vyjít nebo se vrátit. Když jsme jí lákali zpět, jen se přikrčila a my ji vzali do náručí a odnesli.Někdy se odvážila projít sama dveřmi, které jsme museli nechat otevřené a ona chodila pomalu třeba půl hodiny než se odvážila projít. A samozřejmě u těch dveří nemohl nikdo stát. Prostor u domu jsme museli zahradit paletami a zmenšit jí tak výběh a pomalu jsme jí ho zvětšovali a zvětšovali jak si pomalu zvykala a neměla už tendenci si jen někam zalézt a schovat se.

Dnes si v klídečku  vylehává na zápraží a štěká na všechno a všechny. A to jsme jí první dva měsíce neslyšeli štěkat. Říkali jsme si jestli to vůbec umí. Pamatuji si když jsem jí slyšela poprvé. Bylo to zvláštní.

První tři měsíce byli hodně náročný. Všechno šlo hodně pomalinku, ale každý den Didi získávala víc a víc důvěry v sebe i v nás. Po třech měsících jsem jí zkusila vzít ven na vodítko. Pomalu jí připla vodítko a vynesla jí v náručí před vrátka, Didi se ani nehla, ani další den, až třetí šla kousek a během týdne už nebyl problém. Ze začátku chodila jen semnou, ale teď už jí bere i přítel a syn/9let/. Pořád je ostražitější a bázlivá a někdy znervózní a popadá jí panika, většinou když jí něco překvapí nebo je v neznámém prostředí, ale je to lepší a lepší a jde s ní už pracovat. Procházky miluje. Chodíme ven alespoň pětkrát denně. Auta bohužel nevnímá jako něco co jí může ublížit. Didi nikdy nebude stoprocentně poslouchat, většinou poslechne, ale ty její paniky a občasné strachy jí kolikrát asi brání a není toho schopna, nikdy jsme jí nedrilovali, to u ní asi ani nejde.

Už druhé prázdniny když jsme byli na týden pryč, Didi hlídala u nás doma sestra s rodinou a všechno v pohodě, první rok jí ven na vodítko nedostali ale letos už chodila v pohodě.

Didi je strašně hodná, veselá, hravá, bereme jí k vodě vykoupat a ona za námi běhá když my jedeme na kole, bereme jí i do cukrárny do vedlejší vesnice, Miluje ostatní psi, s naší kočkou jí z jedné misky.Je to ten nejmazlivější pes! Jsme rádi, že jsme si vybrali právě jí a že nám paní důvěřovala. Myslím, že i Didi je ráda, že nás má. Vypadá spokojeně, má nás taky pěkně ochočený. Je chytrá a pěkně vyčůraná.I když to někdy vypadá skoro ztraceně…

Trpělivost, čas, důvěra, láska… může i ty nejuzavřenější a nedůvěřivé stvoření přesvědčit, že život je fajn a pohoda …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

29.9.2015 – Dobrý den, nové zprávy z domova Didinky. Na jaře jsme si odbyli kastraci-byla moc šikovná. Pan doktor Didinku chválil.Pořád je ta její bázlivost lepší a lepší. Miluje ostatní pejsky které potkáváme na procházkách, je strašně čilá, jezdíme i na kole a Didi za námi běhá. Byli jsme s ní dokonce i několikrát u nás v cukrárně. Během týdne dovolené nám Didi hlídala sestra a všechno proběhlo v pohodě. Hodně jsme se toho báli. Je prostě šikula. Spí s námi v posteli-jsme si jí pěkně rozmazlili. Je hodně hravá a má ráda děti, jen jí trvá než se s nimi seznámí.Také jsme v létě skoro denně jezdili k vodě a Didi se koupala a pěkně plavala.Mějte se hezky Štěpánka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30.1.2015 – Panička Didinky píše – Tak se konečně po 4 měsících hlásíme se zprávou o Didi.Když jsme si pro Dýdu  v září jeli, byla nekontaktní, ostražitá, odchytávat jí museli dva lidi, domu jsme si jí odváželi zabalenou v dece.Byli jsme upozorněný na to, že to bude všechno na dlouho a Dýda bude potřebovat spoustu trpělivosti, jelikož jsme se do ní s přítelem zamilovali na první pohled nepřipustili jsme s, že by to nešlo. Bydlíme v domě se zahradou, první den Dýda splašeně běhala kolem baráku a asi po hodině si zalezla za thuje a domu jsme jí celou noc nenalákali. První měsíc jsme jí ven a domu museli vynášet v náručí. Vždy když viděla, že po ní chceme aby se přemístila, jen se přikrčila k zemi a my jí přenesli. Zahradu jsme jí na 2 měsíce zahradili tak aby byla jen ve předu a postupně jí zkoušeli pouštět po celé zahradě až se přestala schovávat . Vůbec neštěkala, jídlo byl také oříšek, na mě si zvykla nejrychleji, pracuji jen na 4 hodiny. Babičku si oblíbila brzy ale se synem a přítelem to bylo horší. Pořád na pozoru….o návštěvách nemluvě.Přes noc je Dýda doma a přes den je to tak půl na půl . Pořídili jsme boudu ale tam spí kočka. S tou jsou kamarádky od začátku.Dalo by se rozepsat sáhodlouze jak to všechno pomalinku s Dýdou postupovalo, začala sama vyhledávat pozornost, v klidu se najedla, začala sama chodit z venku domu a naopak, začala být hravá, štěká, zdravě zlobivá, a dokonce už 14dní chodíme ven na vodítku, které pro ní bylo dlouhou dobu trauma. Teď už se nechá vodit i od syna a přítele. Před nimi se má ještě trochu na pozoru ale je to o moc lepší a když jsem u ní tak se s nima jde i pomazlit.

Jak to shrnout? Trpělivost, trpělivost, trpělivost…..

Bylo to těžké a ještě nás čeká spousta práce ale stojí to za to. Dýda je báječná a strašně chytrá a už nám vrací tu naší trpělivost tím, že mává ocasem ze strany na stranu…..na to jsme čekali dlouho.

 

22.1.2015 – Pamatujete krásnou Didinku?Když přišla hrozně se bála lidí a všeho,absolutně nebyla socializovaná.Neustále byla ostražitá a ve střehu.Hodně lidem se líbila,ale nikdo si netroufl na její socializaci.Nakonec se našla úžasná rodina,která jí tu šanci a adoptovali si jí.Začátky nebyly jednoduché,ale oni to nevzdávali a stále bojovali s její bázlivostí a ostražitostí.Jejich úžasný a hlavně velmi trpělivý přístup jim Didinka vrací.Již se sama přijde pomazlit,hraje si a dokonce už chodí ven (mimo zahradu) na vodítku :-).Když mi to paní říkala,málem jsem brečela radostí.Je to úžasné,co dokáže trpělivost a pomalý nenásilný přístup.Moc nové rodině děkuji za tu šanci pro Didi a neuvěřitelnou trpělivost.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.11.2014 – Dnes napsala panička od Didinky.Didi je po čipování a je přeočkovaná.Je také moc hodná a s paničkou už je velká kamarádka.Jen s chlapama má pořád problém a hlídá si je.Na vodítko nechce,ale pomalinku to zkoušejí ….

Úžasné zprávičky od Didinky

3.10. – 7.10.2014

Do nového domova odjela do nového domova i plachá Didi.Na Didinku se přijelo podívat hodně lidí,moc se líbila,ale všechny odradila svojí velkou plachostí a bázlivostí.Jen jedni lidi se rozhodli dát jí šanci,aby nemusela zbytek svého života strávit v útulku.S paní jsem neustále v kontaktu,konzultujeme pokroky i problémy.Ale Didi dělá ohromné pokroky,až mě fakt překvapila.Už sama vejde do baráku a lehne si tam.Dokonce když si zalezla do svého úkrytu se nechala klidně hladit.A už se nechá vzít v klidu do náruče.Toto jsou vééélké pokroky v nové rodině.V nové rodině mají kočičku a Didi jí neustále pozoruje a kouká jak se chová a co dělá.Nemá vůbec tendenci jí napadat nebo honit.Nová rodina si jí moc chválí a mají z každého minimálního pokroku ohromnou radost .(jak zjistím jak stáhnout msm z mobilu,dám sem fotky).

Dcera mi stáhla msm a tady jsou fotečky z nového domova Didi.Vkládám je tak jak je paní poslala.Předposlední fotka mě skoro rozbrečela ,to,že mohou být u ní,když leží (5fotka),že mohli být ve druhé místnosti,když Didi papá (4fotka) …. to je fakt něco neuvěřitelného ….. prostě fakt velký skok v její povaze.Její rodince mooc děkuji za trpělivost.