
12.5.2015 – Dobrý den, zdravíme depozit Berušku!
Chtěla bych napsat pár řádku o tom, jak probíhalo naše soužití s Quidem. Už je tomu skoro 5 měsíců. Když jsme si ho přivezli domů, byl ustrašený, vyjukaný.
Zalezl si do pelíšku, který jsme mu připravili a dva dny z něho nevylezl. Jen napít a jíst. Potřebu dělal v kotelně, venku se hrozně bál, protože foukal tenkrát asi týden hrozný vítr. Po týdnu jsme pravidelně chodili ven, ale potřebu stejně konal až doma. Chtělo to trpělivost, ale asi po 1měsíci, začal potřebu konat jen venku a nehody s mokrýma ponoškama, se nám stávali už jen výjimečně. Za každé vyčurání venku následovala velikánská pochvala a pamlsek. Velice rychle to pochopil a těšil se na pamlsek. To byla první věc, z které jsme měli opravdu radost.
Pořád nás ale trápila jeho ustrašenost. Mě, paničku si oblíbil hned od začátku, všude za mnou cupital. Ale manžela a syna nebral. Po nějaké době si zvykl na syna a občas ho vyzývá ke hře. Chtělo to čas, jako všechno. S páníčkem ještě kamarádit nechce, ale pokrok je už v tom, že kolem něj aspoň projde. Když k nám přišla návštěva, schoval se do pelíšku, ani nedutal. Dnes už se jde v klidu napít, nebo si návštěvu očichat. Jak vlastně došlo k těmto velkým změnám?
Měla jsem sice radost, že děla pomalé krůčky, ale cítila jsem, že to není ono, že pořád není sám sebou, že není tak veselý, jak by mohl nebo by měl být. Potřeboval probudit své psí instinkty a ne být pořád ze všeho ustrašený. A tak se navštívili cvičák. Říkáte si, cože? S Yorkšírem na cvičák? Ano, a dnes vím, že to bylo to nejlepší, co jsem pro něj mohla udělat.
Cvičitel nám dal pár rad a začali jsme pracovat i doma a od té doby, se náš život zásadně změnil. Mezi další změny jsme zavedli i to, že Quido nesměl na gauč, na okno a křesla. Bylo mi ho líto, ale po pár dnech jsem viděla, že i to pro něj mělo veliký význam. Ujasnil si, jaké má ve své lidské smečce místo. Dnes už se Quido těší na procházky, na práci a hru, kterou na procházkách děláme a hlavně v sobě objevil psa a řekla bych, že je konečně šťastný. Příklad toho je, že začal po první návštěvě cvičáku štěkat, což předtím nedělal, takže jsem ani neznala výšku jeho štěkotu. Úplně mě to uchvátilo, jak můžou nastat tak rychle změny v chování, když se s pejskem pracuje. Ale máme pořád co pilovat. Nesmíme usnout na vavřínech.
Závěrem bych chtěla popřát všem pejskařům, kteří si od vás odvezou hromádku neštěstí (pejsky,kteří do doby než se k Vám dostali nepoznali nic pěkného), ať se jim daří navázat ten nejlepší vztah a pejsek je pak bude bezbožně milovat.
Vytrvalost, svědomitost a píle,povede k radosti a lásce, kterou pak čtyřnohý přítel muže dát.
S úctou k Vaší práci,co děláte pro psí andílky,Vás zdraví šťastný QUIDO a jeho panička Zuzana
15.2.2015 – Dobrý den, Quidoušek je baječnej. Dělá mi radost. Založila sem mu facebook, kam budu dávat všechny fotky co nafotím. Prosímkoukněte na facebook, hledejte Quido Quidousek .Tam už má nějaké fota a budeme stále aktualizovat.
Přeji hezký den a málo utrápených pejsků. S pozdravem ….
28.12.2014 – Panička Quida poslala fotečky z nového domova. Je moc šikovný a pomalinku si zvyká.Potřebu chodí dělat ven a pomalu poznává vše kolem sebe.