5.5.2015 – Dobrý den, posíláme májový pozdrav z Poděbrad od Sofinky z kauzy “ Kutnohorská štěňátka“. Už to jsou 2 roky co jsme si Sofinku od vás přivezli jako velmi plaché a bojácné 5ti měsíční štěňátko. Ale lázeňský vzduch dělá divy a tak okolo domu nám běhá černá mladá psí dáma, která sleduje vše, co se děje na ulici, zdraví známé sousedy, protože od některých dostává pravidelně piškotky a hlavně každý den čeká na svou paničku, až se vrátí domů z práce. Ze Sofinky je šťastný a spokojený pes, velmi velmi chytrý, samozřejmě určitá plachost vůči cizím lidem přetrvává, tzn.že si je nejdřív musí sama očichat. Mezi „vrcholné“ kousky psího vycviku patří povel PIF, kdy si Sofinka lehne na bok, a povel od babičky KDE JE HODNÁ HOLČIČKA?, tzn, že si musí sednout a počkat na piškotek.Jsme moc rádi, že ji máme. Jen co budu mít chviličku, přiložím i pár fotek. Všechny vás moc zdravíme. Sofinka s rodinou

18.3.2014
Zdravíme z Poděbrad, posíláme pár foteček, no na ateliér to není, ale i tak mně to připadá na Sofinu velký úspěch, že vydržela. Vlastně, aby ne, protože v ruce držím salámek. Myslím, že z fotek je patrné, že se má Sofinka tak, že bych s ní občas ráda měnila. Je s n í velká sranda, protože vše komentuje svým kňouráním a mručením, je fakt hrozně chytrá a mazaná, ale na druhou stranu, třeba oproti jezevčíkovi si dá rychle říct.
Celý den je na zahradě, už vůbec neštěká na nikoho, jen na psy. Takže o naší dovolené o jarních prázdninách spala venku v boudě, aby babička nemusela brzo vstávat a pouštět ji. a Zvládla to. Strašně ráda chodí ven na vodítku, to vždycky skáče radostí 1,50m, ale když ji v polích pustím na volno, drží se u mě.Přejem vám krásné jaro a radost z práce z pejsky. Zdravíme

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8.10.2013
Dobrý den z Poděbrad,
nebojte se, Sofince se daří výborně, chtěla jsem vás překvapit zprávou a fotečkou až jí bude 1 rok, dle dokumentů 1.12.2013.
Přes léto Sofinka udělala velký kus práce, no my všichni doma vlastně také.
Sofinka je samostatná, velmi velmi chytrá a učenlivá, takže jí stále učíme nějaké nové povely. Z počátku pro ni byla největší odměna pochvala, teď již poslední 2 měsíce konečně uznala, že pamlsky jsou taky dobré.
Vrcholem letního výcviku považuji naši hru s lavorem plným vody, já hodím do něj kamínky a ona je musí vylovit. Poprvé si samozřejmě nabrala do nosu, ale za dva dny to naprosto bravůrně zvládala a hlavně, strašně ji to bavilo.Miluje vodu a tak v těch vedrech jsem ji klidně polévala konví a ona slastně drží.
Povely, které zvládá: sedni, lehni, pac, ne, zůstaň, místo,když sypeme do misky granule, musí počkat až do povelu vezmi.
Už to není to vystrašedné zvířátko, i když samozřejmě k cizím lidem bude vždy opatrná, ale svoji rodinu miluje, včetně sousedů z obou stran.
Venku chodíme na vodítku na procházky, to se vůbec nedá srovnat s dobou před 3 měsíci.
Dokonce nakonec když začalo pršet a trochu foukat, dala si říct a najednou ze dne na den považuje boudu za svoje útočiště.
Při vyjíždění nebo zajíždění autem musí být v boudě a to teď ani nedáme povel, jak vidí, že jdeme do garáže, už tam je. A to jsem zezačátku v té boudě stála i já, abych jí ukázala, že se nemusí bát/ k radosti celé rodiny/.
Také třeba nechápu, že se bála jít domů, musela jsem ji vodit na vodítku, to se cítila bezpečněji. a teď, když přijdu z práce domů a nevemu , cítí se dotčená. Máme svůj odpolední rituál, pijeme s ní a manželem kávu a ona u nás leží a je spokojená a pak jdeme zase ven.
Fotečky dodám co nejdříve, budu se snažit.
A ještě jedne postřeh. Takhle “ ukecanýho psa“ jsme ještě neměli,štěstí, že tomu nerozumíme, ale z pohybů hlavou a tělem občas tuším, co nám chce sdělit.
Přeji vám hodně úspěchů a trpělivosti k vaší práci a moc děkujem za Sofinku.
Zdraví Sofinka a rodina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13.5.2013
Dobrý den, tak je to už 20 dní co jsme si od vás odvezli Sofinku a musím oznámit, že už je z ní naprosto standartní štěně – puberťák.
Dokonce už přišla na chuť i boudě /museli jsme teda odstranit přepážku/, ale jak poslední dobou pořád pršelo, tak Sofinka zjistila, že když je velký slejvák, u garáže pořád ležet nemůže a šla se konečně schovat do boudy.
Na vodítku lezo-chodíme zatím jen po zahradě, z vodítka strach nemá, spíš opravdu z neznámého prostředí. Ale myslím si, že až časem ji ještě stoupne seběvědomí, vyrazíme i do ulic.
Sofča je opravdu velmi samostatná, nekňourá, nevyje, je velice mazaná a chytrá, jak jste říkala, ale nejraději by se pořád mazlila. Jak se k ní přiblížím, už leží na zádech a vyžaduje drbání a hlazení. Dokonce teď v sobotu jsem ji slyšela poprvé štěkat a to tak, jako že si hájila svůj domov před kolemjdoucím psem.
Daří se nám zvládat povel “ zůstaň“ , “ ne“, „lehni nebo sedni“-zatím si spíš lehne, ale vše plní za pohlazení a pochvalu, pamlsky na ni vůbec neplatí.
Taky jsme museli vyměnit „žrací“ misku, měli jsme normální tu stříbrnou lesklou jako byly i u vás, ale asi se jí moc nelíbila nebo ten zvuk, jak se šoupe po betonu jí nedělal dobře, tak jsme koupili červenou holčičí s černýma tlapičkama jako gumové přísavky a ta nám vyhovuje. No prostě puberťák!
Tak jsem se s vámi chtěla podělit o své pocity ohledně Sofinky. Zdravím vás všechny doma a přeju vám hodně štěstí a úspěchů ve vaší úžasné práci.
Sofinka a rodina

 

Sofinka je úžasná a užívá si pozornost,která je věnována jen jí.Hlavně jí tam už nikdo neusurpuje (její bratříčci) a tak se mohla projevit taková jaká opravdu je.