21.4.2023 – Bibianka poslala fotečky ze svého milujícího domova, kde paničku doprovází úplně všude. Panička říká, že jí změnila život od základu. Má se skvěle a je spokojená.
3.2.2020 – Bibi nám poslala fotečky z nového domova. Už je to velká holka a vše už zvládá s přehledem. Je moc hodná, ale dokáže se změnit i v čertíka. Má se úžasně a s paničkou stále něco dělají.
15.11.2015 – Milá paní Katko,teprve ted jsem se dostala k emailu, tak Vám mohu podrobně popsat jak se daří Bibiance.Cestou domů se klepala a kňučela a stále se pokoušela někam zalézt, ještě, že jsem měla tu bezpečnostní spojku na pás. Když se trochu uklidnila začala zvracet a chudák problila celou cestu, Nevěděla jsem jestli dřív řídit, řadit nebo chytat zvratky. Ale obě jsme to přežily.
První večer byl zmatený pro obě 
Okamžitě si oblíbila pelíšek, čurala a kakala všude možně, kšíry odmítala stejně jako vodítko, v noci kňučela – prostě vášeň jak se patří.Měla jsem celý týden dovolenou, takže jsme se postupně sžívaly a seznamovaly a učila jsem ji čurat na podložku a ven a taky jsem odcházela, aby věděla, že se zase vrátím. To nás kupodivu obě velmi bavilo a šlo to moc dobře, takže má dvě místa, na kterých má podložku a chodí střídavě na obě. Jedna je málo, vždycky když jsem ji přenesla, udělala to na druhé straně pokoje 😀 😀 Snaží se i venku, je moc šikovná, ale srandovní bylo, když jsme o víkendu, kdy bylo nádherně, byly asi 6,5 hod venku, si přinesla hovínko domů – ale na podložku a ještě z toho měla radost, jak to hezky trefila 😀 😀
S mazlením už je to taky super, už se nebojí a je to mazel největší, hlavně v posteli, kam ji beru večer než usnu a pak ráno po čurání. Odpolední siestičky o víkendu tráví jedině v posteli, se mnou. Jinak spí na pelíšku vedle postele, v noci bych ji zalehla a ještě chodí čurat i v noci na podložku – postel je vysoká a jednou z ní spadla, je to pro ni bezpečnější. Ale myslím, že až povyroste bude tam pořád.Hračky postupně přidáváme, ale je to „zabiják“ všechno cupuje a strašně u toho vrčí. Výborně se u toho bavím a myslím, že ona taky 😀 😀 .Nejraději si hraje s prázdnou malou plastovou lahví od vody. Umí přinést míček, rozezná šmoulinku od žirafky, je chytrá jak opice, ale taky dost „vyčůraná“, zkouší to na mě. Hlavně ji baví okusovat mi ruce a jede po palcích na nohou, což je ohromná legrace, protože to lechtá a bolí a poskakujeme jak magoři 😀
Na vodítku máme ještě problém, táhnu ji za sebou jako oslíka a nechce chodit, ale bude se to muset naučit, nerada bych, aby mi vlítla do silnice pod auto, protože ještě moc neposlouchá. Slyší na tu Bibi a Bibianu moc dobře, ve většině pokusů na zavolání přiběhne, ale když si umane, tak ji prostě nezajímám a nezabírají ani pamlsky. Když běžíme okolo domu, tak kouše do nohavic, což bych ji ráda odnaučila.V parku ji pouštím bez vodítka a drží se u mne. Jde-li velký pes schová se u mne, já ji samozřejmě zachráním v náručí a ona je pak hrdina a vyřvává na ně. Má už pár kamarádů se kterými lítá jako tryskomyš. Je to nezdolné klubko energie. Už je i pánem terasy, kouká a poštěkává na lidi a psy, ale ještě se bojím, aby mi nespadla dolů, takže ji hlídám, ale až to pochopí, může tam i sama. Už objevila jak prolézt k sousedům a chodí se tam mazlit, ale tahá jim tam věci, tak uvidíme jestli to nezatarasím 😀
Byly jsme se přihlásit k veterináři – moc se jim líbila, po očkování se mnou nemluvila, dostala tabletku na odčervení a za měsíc jdeme znovu na injekci. Myslím, že za ten týden co jsme spolu prožily toho dost zažila, hrozně moc se toho naučila a určitě se nenudí. Bohužel musí vydržet sama než se vrátím z práce, ale i to zatím dává s přehledem, nekňučí a zatím nic nezničila. Já samozřejmě spěchám, abych byla co nejdřív u ní, protože se jí nemůžu dočkat. Ale doufám, že jí pak zahrnu takovou spoustou lásky, že i toto malé příkoří vydrží a bude vědět, že je pro mne tím nejmilovanějším tvorečkem na světě. Vždy dostane kostičku, aby jí to lépe ubíhalo.
