Blog Archives

Dnes ráno Šmudlík naříkal a na dotek reagoval kousáním. Viděla jsem z jeho postoje, že ho něco moc bolí, takže jsme jeli okamžitě na veterinu. Paní doktorka se jej snažila vyšetřit, ale vzhledem k jeho reakcím to moc nešlo. Bylo opravdu znát, že ho moc bolí záda a krk. Dostal něco proti bolesti a má klidový režim. Zítra dopoledne kontrola a uvidíme.

Říká se „černý pátek“, ale pro mě byla černá sobota 😭😭😭. Libi byla už v pátek opět na infuzích a dělal se další rentgen. Tam se zjistilo velké srdíčko, což při příjmu neměla. Infuze bohužel nepomohli.
V sobotu Betynka opět zkolabovala a hodně špatně dýchala. Na nic jsem nečekala, vzala Betynku a Libi (která si nechtěla vzít ráno ani piškotek) vzbudila manžela a vyrazili jsme směr veterina. Libi se neustále hemžila a snažila se schovat. Myslela jsem, že potřebuje čůrat, tak jsem jí před veterinou nechala chvilku chodit. Nic neudělala, ale projevili se neurologické potíže a ona neudržela rovnováhu a pak dostala křeč. Bylo to děsné, ale za chvilku to ustoupilo. Křeč se opakovala v čekárně několikrát.
Doktorka změřila glykemii, ale ta byla v pořádku. Znovu se udělaly testy na leukocity a ty byly hrozně vysoké i přes to, že má antibiotika. Neurologické potíže se prohlubovali a ona už nedokázala ani sedět, bylo hrozné vidět, jak sebou hází a snaží se utíkat nebo se posadit. Nakonec doktorka řekla, že toto je fakt zlé a ……
Byla jsem zdrcená, toto jsem fakt nečekala. Začala mi vysvětlovat fakta, ale já už holky jen mazlila a mazlila. Nakonec jsem je nechala odejít 😭😭😭
Holčičky moje malé, moc mi tu chybíte, budu na vás stále vzpomínat 😭😭😭😭😭