HAF! Jmenuji se ♥DEXTER♥, je mi cca 6 a půl roku a jsem slepý. Narodil jsem se v množírně, kde bylo všem jedno jaké mají geny moji rodiče a jaké geny zdědíme. Záleželo jen na tom, aby jsme byli roztomilá štěňátka a prodali se za co nejvíc peněz. Já jsem tam zůstal, a protože nevidím, tak mě přivázali na provaz k boudě až jsem měl jizvy na krku. Ostatní mě napadali, byl jsem věčně pokousaný a bál jsem se. Neměl jsem kam utéct, neznal jsem vůbec nic co bylo za dosah provazu. Naštěstí jsou na světě i hodní lidé, kteří přijeli a mně a ostatní kamarády zachránili, odvezli do bezpečí depozita Beruška, kde se o nás postarali 😍.

V tu chvíli se mi začal měnit život! Poznával jsem nové věci, situace, které jsem vůbec neznal, lidi, psy, ostatní zvířata, běhání v trávě, schody, pelíšek v teple, plnou misku, hlazení a drbání, pochvaly a pamlsky za odměnu, když jsem byl moc šikovný… Ze začátku jsem byl zmatený, ze schodů jsem padal, boural do věcí i psů, ale rychle jsem se naučil používat k orientaci ostatní smysly 😉 Naučil jsem se chodit po schodech a vyskočit si kam jsem chtěl a už jsem jen čekal na nový domov. A to byl problém… Lidi si mysleli, že jsem nemocný, nebo retardovaný, že se o mne nedokážou postarat, že se mnou budou jen problémy. Vůbec neviděli jak jsem úžasný, šikovný, jak se umím radovat, jak se všemu učím, jaké dělám každým dnem pokroky, jak lidi miluju… Tak kdo je tady vlastně slepý???😟 Očima sice nevidím, ale o to víc vnímám celým svým psím srdičkem♥ Pro většinu lidí je to bohužel málo😞 Jednoho podzimního večera roku 2016 si pro pejska se kterým jsme si fakt vůbec nesedli přijela rodina s dětmi. Přivítali se a vypadalo to, že odjede domů, ale věděli, že jsem tam i já a že my dva spolu děláme pěknou neplechu a vznikají tak rozbroje v celé smečce. Chtěli vidět i mne! Vlítnul jsem mezi ně, všechny jsem je přivítal a byla to láska na první pohled/dotek!!!😍💘💓 Ten večer jsem odjel DOMŮ!!! Moje nová panička sice nějaké zkušenosti s pejsky měla, ale se slepými vůbec ne. Seznámili mě s novým prostředím a já jsem se tam rychle zorientoval. Seznámil jsem se s králičicí a myškami, sousedovic kočkami, ježky v trávě, spoustou lidí a dětí, které miluju♥ Naučil jsem se hrát si. Mám doma i psí kamarádky co si panička bere do dočasné péče, některé taky neviděli a našly úžasné domovy 😉 Moje rodina na mne nedá dopustit a já na ně také ne! Jezdím s nimi na chatu, na výlety, na psí akce, kde i soutěžím, na pochody, prostě dělám všechno co ostatní pejsci. Nejsem nemocný, ani retardovaný, nemám žádné bolesti, ani nemám vyšší náklady na péči, jen vnímám svět jinak než očima a jsem veselý psí klučík, co si užívá života!!!😍 Nechce se mi věřit, že pro tolik lidí je to takový problém😞 Já v tom problém nevidím vůbec, no podívejte se sami 😉