5.10.2014 – Chac poslal nové fotečky z domova i se svým kamarádem.Byli na procházce a nechali se krásně vyfotit profesionální fotografkou.Moc to oběma sluší

22.9.2014 (adopce 2012) – Dobrý den, Katko,

Čakoušek je náš miláček, je to mazánek a má se moc dobře Je moc spokojený, doma mu dělají společnost dvě mainské mývalí kočičky, venku další 4 kočičky a náš velký Čak – výmarský ohař  Bereme ho s ním na procházky – ty má moc rád, jak vidí kšírečky, hned mu ocásek létá jako vrtulka zrovna včera jsme byli s oběma na procházce u jezera, tak běhal a zbytek dne byl unavený a spal Taky se rád vozí autem, mamka ho má vždycky na klíně, takže sleduje vše z okna  Moc rád papá masíčko – takže už, jak vidí, že mu jdu vařit, postává u mě v kuchyni, ocásek má vztyčený a jen čeká, kdy už konečně zamířím k jeho misce Jinak je to i velký hlídač, na návštěvy štěká tak, že nám málem praskají bubínky v uších, jak má vysoký tón Jinak posílám pár fotek právě z procházek – jsem v práci, tak jsme narychlo vyzobala pár  je vidět, jak jezdí v autě jako spolujezdec s mamkou, jak se nosí, když už nemůže (ty delší procházky neujde, takže ho střídavě necháváme běhat a střídavě si vždy odpočine v náručí) . Jsme rádi že ho máme…U těch našich chlupatých miláčků se člověk vždycky psychicky uklidní, v práci je to jen shon a stres a doma je to s nimi oddych Domácnost bez čtyřnohých si neumím ani představit

22.9.2014 – Má se fakt dobře, bobíšek, my těmi zvířátky žijeme jsou to členové rodiny A Čakoušek je mamčin závisláček – kde je ona, tam je on, mamka se jde sprchovat, on ji čeká za dveřmi podle Čaka vždycky poznáme, kde se mamka nachází Taky je sranda, jak se opičí po velkém Čakovi, když velký zaštěká, malý taky a hned běží zkontrolovat k plotu, proč že to vlastně štěkají

Co se epilepsie týče, tak záchvat strašně dlouho neměl, tak cca půl roku určitě- ale vždy, když ho dostane, mamka si ho vezme do náruče, v klidu ho hladí a mluví na něj polohlasem, jdeme s ním k otevřenému oknu a ono to rychle přejde.

To my za něj děkujeme, oba pohladím a pomazlím hned, jak dorazím domů 😉

Mějte se hezky, Denisa